Rozhodčí řízení - otázky a odpovědi

Jaká jsou východiska a charakteristika rozhodčího řízení?

Dne 1.1.1995 vstoupil v účinnost zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Podstatou rozhodčího řízení a navazujícího výkonu rozhodčích nálezů je přenesení projednávání a rozhodování majetkových sporů ze soudů, do jejichž pravomoci tyto věci jinak patří, na rozhodce jako soukromé fyzické osoby. Výsledkem činnosti rozhodců je rozhodčí nález, který má zásadně tytéž právní účinky jako pravomocný soudní rozsudek. Je tedy především státní mocí vykonatelný. Řízení před rozhodci je ve srovnání s řádnými soudy jednoznačně rychlejší a zásadně neformální. Rozhodčí řízení je součástí státního sytému právní ochrany, neboť stát toto soudnictví uznal a zařadil je do uvedeného systému. Hlavní výhodou rozhodčího řízení je jeho neformálnost a tím i rychlost, s níž rozhodci mohou sporný majetkový nárok posoudit a rozhodnout o něm. Další výhodou je neveřejnost rozhodčího řízení. Odstraňuje obavy z případné nežádoucí publicity sporu. Rozhodování majetkových sporů nezávislým rozhodcem může doznat značného významu u sporů, které je nutno vést rychle.

Kdo jsou rozhodci?

Rozhodci jsou ve všech zemích chápáni jako nezávislé a nestranné osoby, takže rozhodčí řízení vyhovuje požadavkům čl. 6 odst.1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud toto ustanovení nastoluje právo každého, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech (z důvodové zprávy k zák.č. 216/1994 Sb.). Rozhodcem může být jen osoba fyzická, občan České republiky, ale i cizinec, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům. Rozhodce nemusí mít právní vzdělání. Musí být nestranný a nezávislý. Nesmí být existenčně závislý na tom, kdo ho zvolil.

Co zákon o rozhodčím řízení umožňuje?

Zákon o rozhodčím řízení umožňuje, aby se smluvní strany dohodly, že svůj již existující spor, nebo jakýkoliv jiný spor, který by v budoucnu vznikl z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů, řešila osoba, která má jejich důvěru či osoby, jež mají tuto důvěru. Strany se v kterémkoliv již vzniklém sporu mohou dohodnout na uzavření rozhodčí smlouvy, podle níž bude konkrétní majetkový spor rozhodovat nikoliv soud příslušný k projednání a rozhodnutí, nýbrž jeden nebo více rozhodců. Takto mohou postupovat strany vždy, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu. Pokud jde o spory, které by mohly v budoucnu eventuelně vzniknout z kterékoliv obchodní smlouvy, mohou se strany v rozhodčí doložce zavázat, že všechny spory z této smlouvy budou řešeny v rozhodčím řízení. Rozhodčí smlouvy vážou také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí.

Co to je rozhodčí smlouva?

Prvním předpokladem řešení sporu rozhodci je existence rozhodčí smlouvy, která musí mít písemnou formu a může mít dvě podoby:
1. Smlouva o rozhodci, která se uzavírá tehdy, jestliže mezi stranami již vznikla nějaká sporná otázka, a strany mají zájem vyřešit ji mimosoudně se stejným účinkem, jako kdyby rozhodoval soud.
2. Rozhodčí doložka, která se uzavírá již při uzavírání smlouvy. Je tedy obsažena v textu již uzavírané smlouvy. Protože v té chvíli mezi stranami spor ještě není, není také třeba uvádět jmenovitě rozhodce, ale určí se pouze počet rozhodců, nebo se alespoň stanoví způsob, jak se rozhodce určí. Rozhodčí doložka může být také obsažena v tzv. všeobecných obchodních podmínkách, které se používají jako součást uzavírané obchodní smlouvy. Uzavření rozhodčí smlouvy má jeden velmi závažný důsledek: Jakmile je rozhodčí smlouva platně uzavřena, je vyloučena pravomoc soudu k rozhodování sporu. Pokud byla rozhodčí smlouva platně uzavřena a trvá, nemůže soud projednávat tentýž spor, na který se smlouva vztahuje. Pokud byla žaloba podána u soudu, jakmile se soud dozví, že podle smlouvy má být věc projednána v rozhodčím řízení, nemůže sám dále věc projednávat, ledaže by všichni účastníci řízení prohlásili, že na rozhodčí smlouvě netrvají.

Jaký je průběh rozhodčího řízení?

Zahajuje se žalobou tím dnem, kdy byla žaloba doručena rozhodci. Řízení se koná v místě dohodnuté stranami, popřípadě rozhodcem. Strany se mohou dohodnout na postupu jak má být řízení vedeno, jinak postupují rozhodci způsobem, který považují za vhodný. Řízení je vedeno bez zbytečných formalit, ale musí být stranám poskytnuta stejná příležitost k uplatnění jejich práv. Řízení se vede ústně, neveřejně. Strany se také mohou dohodnout, že řízení bude vedeno písemně bez nutnosti osobní přítomnosti účastníků nebo jejich zástupců. Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu, jímž se rozhoduje ve věci samé, nebo se uzavírá smír mezi stranami. Jestliže se řízení končí, aniž bylo rozhodnuto ve věci samé, vydají rozhodci usnesení.

Je možné přezkoumat rozhodčí nález?

Rozhodčí řízení je jednoinstanční, tj. proti rozhodčímu nálezu není přípustný opravný prostředek. Zákon však zavedl institut přezkoumání rozhodčího nálezu. Strany se mohou v rozhodčí smlouvě dohodnout, že rozhodčí nález vydaný rozhodci, které si zvolili, může být přezkoumán ještě jinými rozhodci, které si zvolí. Nejde však o druhou instanci, ale o pokračování v rozhodčím řízení jinými rozhodci, takže jejich nález je součástí řízení předcházejícího. Platí ten nález, který vydali rozhodci přezkoumávající rozhodnutí původní.

Kdy rozhodčí nález nabývá právní moci?

Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat, anebo některá ze stran žádost o přezkoumání nepodala, nabude dnem doručení stranám stejného účinku, jako pravomocný soudní rozsudek, a je také soudně vykonatelný.

Lze rozhodčí nález zrušit?

Rozhodčí nález může být zrušen soudem na návrh kterékoli ze stran, avšak jen z důvodů v zákoně taxativně vyjmenovaných. Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže
a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu,
b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje,
c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem,
d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců,
e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat,
f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému,
g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení

Lze rozhodčí doložku individuálně upravit?

Podle konkrétní situace při uzavírání smlouvy je možno rozhodčí doložku náležitě doplnit o konkrétního rozhodce, na kterém se obě smluvní strany již dopředu shodly, a to buď na rozhodci jednom nebo určí, že každá strana zvolí jednoho rozhodce a oznámí druhé straně jeho jméno a dresu. Tito rozhodci pak zvolí třetího rozhodce a v této sestavě rozhodnou spor. Pro řešení sporu v rozhodčím řízení, který nastal již z v minulosti uzavřené smlouvy, je pak nutno uzavřít samostatnou smlouvu o rozhodci, která bude podrobně řešit v jednotlivých ujednáních předmět smlouvy, určení rozhodce nebo rozhodců, místo konání rozhodčího řízení, postup v řízení, doručování, způsob jednání atd.

Nejlepší formu rozhodčí doložky pro Váš případ a konkrétní obchod(y) Vám připraví naši pracovníci.

© 2004 - 2018 Honesta, s.r.o., created by Ondřej Peřina, PB software